Horváth Gejza

Gejza Horváth (1948, Písečná) vyrůstal na východním Slovensku v osadě Kolínovce. Pochází z muzikantské rodiny, která jej vedla od dětství k hudbě, ve dvanácti letech hrával s nejznámějšími kapelami na Slovensku. Po absolvování vojenské služby odešel do Brna, kde začal opět hrát. Pracoval jako kopáč pro telekomunikace, vyučoval hru na harmoniku a v Brně si otevřel obchůdek s hudebními nástroji. Od 80. let se věnuje hudbě profesionálně.

Číst dále
Stojka Štefan

Štefan Stojka (1940, Topolčany SR) pochází z rodiny koňských handlířů, kteří do války kočovali. Válka jeho rodinu zastihla na okraji slovenských Topolčan, kde měli provizorní dům. Během války se museli skrývat. Po válce se opět vrátili ke kočování, do Topolčan se však vraceli a zde byli také v roce 1958 násilně usazeni. Později pan Stojka odešel do Ostravy za svou ženou, kde pracoval do pádu režimu jako dělník.

Číst dále
Fečová Olga

Olga Fečová (1942, Humenné SR) strávila útlé dětství v romské osadě v Kochanovcích. V roce 1947 odešli s rodiči do Prahy, s příbuznými na Slovensku však udržovali velmi úzké vazby. V Praze se provdala za významného hudebníka Jozefa Feča, se kterým od 90. letech vedla dětský hudebně divadelní soubor. Práci s dětmi se věnuje i v současné době, mimo jiné působí jako asistentka pedagoga na základní škole.

Číst dále
Miker Jozef

Jozef Miker (1965, Sobranice SR) vyrostl na východním Slovensku, v roce 1977 se s rodiči přestěhovali do Teplic. V patnácti letech nastoupil do dolů, kde pracoval přes třicet let. Od roku 1992, kdy se v Teplicích konal pochod skinheadů, působí jako aktivista. Podílel se mimo jiné na blokádách protiromských pochodů v Janově, Krupce a na Šluknovsku. Podílel se také na vzniku iniciativy Nenávist není řešení a spoluzakládal občanské sdružení Konexe.

Číst dále
Hauer Jan

Jan Hauer (1947, Olomouc) se narodil do rodiny obchodníka s látkami. Oba jeho rodiče byli odsouzeni za podomní prodej k odnětí svobody a tak strávil několik let v dětském domově. Hned po základní škole začal pracovat v klepárně koberců, posléze rozvážel uhlí na pražském Žižkově či jezdil s autojeřábem. Od dědečka se naučil brusičskému řemeslu a 10 let před revolucí zakotvil na Vinohradech jako brusič nožů a opravář deštníků.

Číst dále
Hlaváčová Margita

Margita Hlaváčová (1954, Hostovice SR) strávila dětství v romské osadě na Slovensku. V šedesátých letech odešli s rodiči za prací do Čech, na Šluknovsko, kde žije dodnes. Pracovala v Uranových dolech v Tosu a ve Velvetě, dnes je po vážném onemocnění v invalidním důchodu. Ráda by se uzdravila natolik, aby mohla ještě pracovat a přivydělat si na lepší život pro sebe a šestnáctiletou vnučku, kterou má v péči.

Číst dále
Cinová Věra

Věra Cinová (1955 Hořice) vyrůstala od svých 9 let v dětském domově. Vyučila se pomocnou kuchařkou. Na počátku sedmdesátých let odešla do Prahy, kde se stala životní partnerkou předního romského spisovatele Emila Ciny. Spolu se starali o údržbu budovy Českého rozhlasu v pražském Karlíně a ve volných chvílích spolu tvořili. Psali především pro děti s vědomým, že udržení a rozvoj romského jazyka je v rukách právě té nejmladší generace.

Číst dále
Gorolová Elena

Elena Gorolová (1969, Ostrava) byla v 21 letech, po porodu druhého dítěte, bez vlastního vědomí sterilizována. Když se to dozvěděla, začala spolu s dalšími ženami bojovat za odškodnění nedobrovolně sterilizovaných romských žen v Československu a stala se vůdčí postavou tohoto hnutí. V minulosti byla členkou Rady vlády pro záležitosti romské komunity, nyní pracuje v organizaci Vzájemné soužití. Žije s manželem v Ostravě a má dva syny.

Číst dále
Cincibusová Daniela

Daniela Cincibusová (1951, Zátoň u Lenory) vystudovala Střední průmyslovou školu stavební a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor speciální pedagogika. Celoživotně se věnovala pěstounství (z toho 10 let strávila jako pěstounka v SOS vesničce na Chvalčově), celkem vychovala 22 dětí, z toho 15 romských. Po roce 1989 působila jako pedagožka, novinářka a komunitní pracovnice. Nyní je v důchodu.

Číst dále
Surmaj Jan

Jan Surmaj (1955, Praha) vyrostl v romské osadě v Kochanovcích na východním Slovensku. Od malička se věnoval hudbě, hrál především na housle a harmoniku. Po vojně se s matkou a bratrem odstěhoval do Neratovic. Ve své muzikantské kariéře, kterou započal na Slovensku hraním po svatbách a vinárnách, pokračoval i v Čechách. Založil vlastní orchestr a zahrál si i v několika filmech. S manželkou vychovali dva syny, rovněž muzikanty.

Číst dále
Ferková Ilona

Ilona Ferková (1956, Rokycany) nastoupila po základní škole do zaměstnání. Živila se manuální prací. V 80. letech založila pěvecký sbor Amare Neni. V 90. letech pracovala jako koordinátorka česko-romské mateřské školky v Rokycanech. Založila sdružení Asociace romských žen zaměřené na podporu romských žen, rodiny a výchovy. Patří k nejvýraznějším představitelům romské literární generace 90. let 20. století.

Číst dále
Tomášová Květa

Květa Tůmová Tomášová (1950, Rokycany) vyrostla v Rokycanech. Přestože v dětství toužila studovat práva, podvolila se vůli otce a v patnácti letech nastoupila do zaměstnání. V osmdesátých letech se aktivně angažovala v boji proti diskriminaci. V mládí zpívala se skupinou Rytmus 84. Dlouhodobě se věnuje historii rokycanských Romů a sběrem dokumentů, které ji mapují. Je několikanásobnou babičkou. Má čtyři děti.

Číst dále
Horváthová Agnesa

Agnesa Horváthová (1949, Ondavské Matiašovce SR) strávila dětství v romské osadě na Slovensku, v polovině 60. let se s rodiči přestěhovali do Čech. V 80. letech spoluzakládala folklórní soubor Perumos, s nímž léta jezdila a vystupovala po celé Evropě. Po setkání s Milenou Hubschnannovou se začala věnovat vlastní tvorbě, především psaní povídek a básní. Po roce 1989 byla aktivní v Romské občanské iniciativě.

Číst dále
Guži Zdeněk

Zdeněk Guži (1949, Brno) strávil dětství v obci Súdovce na Slovensku. Vyučil se elektrikářem, po vojně v Čechách zůstal v armádě, kde sloužil celkem třicet let. Dodnes je politicky aktivní, po roce 1989 byl předsedou okresní organizace ROI a v letech 1990-92 poslancem České národní rady. Později ještě kandidoval v senátních a parlamentních volbách. S rodinou žije v Havlíčkově Brodě a učí na škole v Jihlavě.

Číst dále
Hejduková Monika

Monika Hejduková (1971, Varnsdorf) se vyučila tkadlenou a třináct let pracovala na tkalcovně ve Velvetě. Později se dálkově vyučila v oboru kuchař číšník, odmaturovala na VOSŠ, obor podnikání a již téměř 20 let podniká v pohostinství. V současné době studuje romistiku na Filosofické fakultě UK v Praze a angažuje se ve spolku Poradna barevné soužití. Je hrdou matku šestnáctileté dcery studující střední školu.

Číst dále
Lázoková Margita

Margita Lázoková (1945, Brzotín SR) pochází z hudebnické rodiny. Narodila se na Slovensku, v roce 1946 však její rodina odešla do Čech. Studovala střední zdravotnickou školu, kvůli nemoci otce ji však nemohla dokončit. Celý život pracovala jako servírka. V 60. letech byla členkou folklorního souboru Poľana. Angažovala se ve Svazu Cikánů-Romů a po převratu byla také aktivní v Romské občanské iniciativě.

Číst dále
Lendelová Mária

Mária Lendelová (1944, Telgárt SR) se narodila za války v romské osadě na středním Slovensku a tam také vyrůstala. Od svých šestnácti let žije trvale v Čechách, kam odešla se svým manželem. Pracovala v JZD, v hotelích a restauracích a později i v továrně v Lovosicích. Působila také jako zpěvačka kapely při Svazu Cikánů-Romů na Litoměřicku. Vychovala tři dcery a dva syny, dnes je v důchodu a žije v Lovosicích.

Číst dále
Horáčková Emilie

Emílie Horáčková (1964, Praha) vyrůstala v Praze v rodině svého strýce. Brzy se osamostatnila a založila vlastní rodinu. V dospělosti vystudovala obor sociální pracovník v prostředí etnických minorit na Evangelické Akademii v Praze. Působila jako sociální pracovník v Mimoni, kandidovala na kandidátce Strany zelených v Libereckém kraji za Stranu rovných příležitostí (SRP). Je členkou romské ženské skupiny Manusha. Žije v Mimoni.

Číst dále
Dudi- Koťo Ladislav

Ladislav Dudi-Koťo (1938, Snina) se narodil do kovářské rodiny jako jedenácté dítě. Za války byl spolu s rodinou odveden do pracovního tábora v Dubnici nad Váhom, po osvobození se vrátili pěšky domů na východní Slovensko. Po válce byl horníkem v Karviné, později se se svou ženou usadil v Bohumíně, kde pracoval v továrně. Povzbuzen setkáním s Milenou Hübschmannovou začal psát, vydal několik povídek a básní.

Číst dále
Miková Jolana

Jolana Miková (1938, Chrapkov SR) vyrůstala za války na východním Slovensku v muzikantské rodině. Po válce, v roce 1947 se rodina přestěhovala do Rokycan, kam přišli za prací. V šestnácti letech nastoupila do práce v cihelně, pracovala rovněž v Kovohutích a Armabetonu, dvacet šest let působila na dráze v Plzni. Celý život žije v Rokycanech. Vychovala pět dětí. Je již několikanásobnou babičkou a dokonce prababičkou.

Číst dále
Miko Emil
Emil Miko (1961, Rokycany) byl dlouholetým členem romské skupiny Věra Bílá a Kale, která hraje v současné době již bez Věry Bílé jako skupina Kale. Pochází z rodiny s dlouhodobou hudební tradicí, kterou se v tomto případě podařilo přenést ze slovenského prostředí do poválečných Čech a dále ji zde transformovat. Během svojí hudební kariéry procestoval celý svět. V současné době se věnuje i literární tvorbě a svým dvěma vnoučatům.
Číst dále
Kudrik Josef

Josef Kudrik (1958, Studénka) se narodil do rodiny kočovných handlířů, která byla v roce 1958 přinucena usadit se v Ostravě. Po dokončení základní školy nastoupil do zaměstnání, vykonával však pouze nekvalifikované práce a přivydělával si prostřednictvím podomního překupnictví. V polovině 80. let se rozhodl emigrovat přes Jugoslávii do Ameriky, kde měl příbuzné. Po revoluci se vrátil zpět do Česka.

Číst dále
Grundziová Zdena

Zdena Grundziová (1962, Frýdlant) se v první třídě přistěhovala s rodinou do Králova Dvora u Berouna, kde žije dodnes. Dlouhá léta pracovala v gramofonce, v dospělosti si dodělala střední školu sociálně právní a začala působit v sociálních službách. Pracovala v klubu Klubíčko, Občanské poradně a jako terénní sociální pracovnice. Již dvanáct let vede sdružení ROMANO DŽIVIPEN. Má dvě děti a je několikanásobnou babičkou.

Číst dále
Hučko Michal

Michal Hučko (1951, Hostovice SR) strávil dětství v romské osadě na Slovensku ve velmi nuzných podmínkách. V šedesátých letech odešel jeho otec za prací do Čech, na Šluknovsko, později se za ním přestěhovala celá rodina a v Čechách již zůstali natrvalo. Velkou část svého života pracoval na pile, několik let po Sametové revoluci však přišel o zaměstnání a následně i o dům. Nyní je v důchodu. Se svou manželkou Irenou vychoval pět dětí.

Číst dále
Stojková Mária

Mária Stojková (1950, Belúš SR) je dcerou Roma, který byl olašskými Romy uznáván za romského krále. V době jejího dětství rodina kočovala a otec handloval s koňmi. V roce 1958 přišli do Ostravy, kde byli nuceně usazeni a Mária byla umístěna do zvláštní školy. Po škole se vdala a porodila šest dětí. V roce 1986 jí byla bez jejího vědomí provedena sterilizace, s jejímiž následky se těžce vyrovnává do dnes.

Číst dále
Gáborová Helena

Helena Gáborová (1965, Jablonec nad Nisou) po základní škole nastoupila do Strojobalu a od té doby vystřídala několik profesí, mimo jiné působila jako terénní sociální pracovnice v Krásné Lípě. Od roku 2002 žije v Rumburku a pracuje zde jako asistentka prevence kriminality. Je aktivní v místním komunitním životě, v roce 2014 kandidovala do zastupitelstva jako nezávislá za Sdružení pro město Rumburk.

Číst dále